Historie uchovává seznam spouštěných příkazových řádků a umožňuje jejich rychlé opakované použití. Standardně se uchovává 500 řádků pro jednu relaci (počet je v proměnné $HISTSIZE) a po jejím ukončení ukládá seznam do souboru určeném proměnnou $HISTFILE, jehož maximální velikost v řádcích definuje proměnná $HISTFILESIZE. Pokud budeme chtít tyto hodnoty trvale změnit, bude potřeba je definovat v konfiguračním souboru ~/.bash_profile, nebo ~/.bashrc. třeba takto:
export HISTSIZE=1000
export HISTFILESIZE=100000
Celý seznam historie od nejstarších po nejnovější, vypíše příkaz:
history
lépe
history | less
který umožní výpis stránkovat. Nebo lze použít jako parametr příkazu history počet posledních řádků, které se mají zobrazit:
history 20
Základní možností vyhledávání v historii je použití kurzorových kláves "nahoru" a "dolu", které listují seznamem historie. Zajímavější funkcí je ineraktivní vyhledávání, které se vyvolá klávesovou zkratkou Ctrl+R. Umožňuje psát řetězec, na jehož základě se historie okamžitě prohledává od nejnovějšího záznamu směrem k nejstaršímu a zobrazuje výsledek. Další sisk kombinace Ctrl+R vyhledá další výskyt zadaného řetězce. Pokud se zobrazil řádek, který hledáme, můžeme ho ihned spustit klávesou ENTER, popřípadě klávesou ESC (escape) ukončit vyhledávání s tím, že máme možnost nalezený řádek před spuštěním upravit. Pro zrušení vyhledávání a návrat na aktuální řádek slouží kombinace Ctrl+G.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Zkuste prosím při komentováni používat místo volby Anonymní volbu Název/adresa URL, kde vyplníte nějakou přezdívku, adresu zadávat nemusíte. Vědět, které příspěvky jsou od jednoho člověka, je fajn. Díky.
Pokud by se vám náhodou odeslaný komentář na stránce nezobrazil, vytáhnu ho z koše hned jak si toho všimnu. I Google spam filter se občas sekne.